Úvod

Na počátku minulého století byl hlavní složkou komunálního odpadu popel, který se vkládal do popelnice. Název zůstal, avak dnešní hlavní složkou komunálního odpadu je odpad smíšený (SKO), který spolu s bioodpadem (BRKO) tvoří více než 80% celkového objemu odpadu. Minoritní složkou komunálního odpadu je odpad v podobě tříděného papíru, plastu, skla a kovů. Jak je už v našem světě běžné, vědecké poznatky jsou vždy napřed oproti jejich obecnému povědomí a aplikaci. Stále spalujeme odpad, který je možné třídit a recyklovat k tomu, abychom z tohoto materiálu, kterému jsme věnovali tolik energie, mohli výrábět s nižšími náklady. Stále vytváříme odpad, který znečišťuje půdu, podzemní vodu a vodní toky. Věnujeme nemalé procento svých financí na následky našeho chování. Vše začíná u poptávky – u spotřebitele. Každý může ovlivnit vývoj svého okolí. Je potřeba vždělávat společnost o souvislostech ekonomiky a ekologie – tyto dvě oblasti jdou ruku v ruce. Ekonomický rozvoj dnes táhne různé země ke kácení lesů a vypouštění toxinů. Cesta udržitelného rozvoje je však v respektování našeho životního prostředí.

V této rešerši bude popsán řetězec zpracování odpadů se zaměřením na zpracování bioodpadu.

Zpracování odpadu

Zůstaňme u pohledu, kde spotřebitel vytváří nabídku. Spotřebitel je člověkem, který rozhoduje o tom, jaké produkty žádá a v jaké kvalitě mu budou dodávány. V reálném světě tomu tak přesně není, avšak potřebujeme někde začít. Začněme tedy u spotřebitele.

Dnešní spotřebitel má několik možných strategií nakládání s odpadem. Strategie často závisejí na obeznámenosti s ekologicko-ekonomickými tématy recyklace odpadů.

Často mě – z mé vlastní zkušenosti – překvapuje, kolik domácností netřídí odpad. I tomuto přístupu se v dnešních třídírnách odpadu mohou přizpůsobit – se zbytečným zvýšením nákladů. Tento přístup je z mého pohledu nezodpovědný. Je však také dobře odůvodněn tím, že se dnes člověk hodně stará o to, kolik času čemu věnuje a třídění odpadu pro něj z tohoto hlediska nemusí být příliš lukrativní volbou. Třídění materiálu mnohdy není jednoduchou záležitostí. Např. nápojové obaly jsou často složeny z kartonového papíru a plastu, který by před recyklací tohoto materiálu měl být odstraněn. Čas, který člověk stráví těmito drobnými činnostmi je připočten k potřebě znát z čeho jsou které materiály složeny a do jakého typu odpadu spadají – například oproti běžnému papíru s označním PAP není až tak triviální záležitostí odlišení od vícevrstvého obalu C/PAP – analýza člověku nějaký čas zabere. Dále je zde nutnost obaly očistit a odnášet je do jiných kontejnerů. Všechny tyto činnosti člověka od třídění odrazují. Tato negativní složka může být v budoucnu vývážena tím, že by svoz tříděného odpadu mohl být určitým způsobem zvýhodnění pro původce odpadu. Samotné třídírny mají zájem na dobře přetříděném odpadu, který mohou prodávat k dalšímu zpracování. Část příjmů mohou přesměrovat do podpory efektivního nakládání s odpady a sami sobě tak zvýšit příjmy tím, že sníží náklady na dotřídění materiálu. Nejde zde jen o to, že lze materiály dále využít, jde také o to, že některé výrobky v sobě obsahují látky nebezpěčné nám i našemu prostředí. Např. úsporné zářivky obsahují malé množství rtuti, která je pro lidský organismus vysoce toxická. Pokud je takovýto odpad společně s dalším komunálním odpadem odvezen na skládku, vypouští škodlivé látky do půdy a ty se následně skrze vypěstované suroviny včleňují do našeho potravního řetězce. Naštěstí již existují místa zpětného odběru takovýchto zářivek – v ČR je to často blankytně modrá nádoba v obchodech, kde zářivky prodávají. Se znalostí toho, že 70% umělého světla pochází ze zářivek, ze kterých je možné zrecyklovat až 96% materiálu, je pak vyhození jakékoliv další zářivky do koše se smíšeným odpadem nezodpovědné.

Složení odpadu

Z průzkumu, který byl proveden v obci Šardice, a který koreluje s ostatnímy průzkumy (http://odpady-online.cz/rozbory-slozeni-komunalniho-odpadu/), vyprodukoval průměrný spotřebitel odpad tohoto složení:

Složení odpadu z obce Šardice - 2015, zdroj: http://sardice.cz/novinka/slozeni-komunalniho-odpadu
Složení odpadu z obce Šardice – 2015, zdroj: http://sardice.cz/novinka/slozeni-komunalniho-odpadu
  • (51%) Smíšený komunální odpad (SKO) – Smíšeným komunálním odpadem je myšlena složka, která nám vznikne po vytřídění všech využitelných odpadů (papír, plast, sklo, kov), nebezpečných odpadů, objemných odpadů a výrobků, podléhajících zpětnému odběru. Smíšený komunální odpad je vhazován do popelnic, kontejnerů, či odvážen na skládky.
  • (35%) Biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) – je jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu (např. potraviny, odpad ze zeleně, papír). Jedná se o odpad jehož respirační aktivita po čtyřech dnech (AT4) je nad 10 mg O2/g sušiny a dynamický respirační index je nad 1 000 O2/kg spal. látek/h. Po proběhnutí biologického rozkladu se odpad mění ve stabilizovaný odpad. Bioodpad, který produkujeme obsahuje mnoho organických látek, které jsou vhodné jako přírodní hnojivo – už jen tím je možné odbourat potřebu umělých hnojiv, která mohou kontaminovat podzemní vody a vodní toky a dále se tak integrovat do našeho potravního řetězce. Celkové zlepšení zdravotního stavu následně přispívá ekonomické situaci. Jak již bylo zmíněno v úvodu, tato rešerše se zabývá primárně bioodpadem. V následujícím textu by však – pro uvedení čtenáře do kontextu problematiky a také pro orientaci v moderních technologiích – měly být uvedeny také způsoby recyklace dalších materiálů. Recyklace odpadu v použitelné materiály je dnes velkým tématem, které je aktivně řešeno. Evropská Unie dotuje eko-inovační projekty do velké míry – viz http://ec.europa.eu/environment/eco-innovation/apply-funds/call-proposal/index_en.htm.

    Dotace EU 2013, zdroj: http://ec.europa.eu/environment/eco-innovation/apply-funds/call-proposal/index_en.htm
    Dotace EU 2013, zdroj: http://ec.europa.eu/environment/eco-innovation/apply-funds/call-proposal/index_en.htm
  • (4%) Papír – Pro sběr papíru je určen modrý kontejner. Je možné do něj ukládat následující druhy odpadu – noviny, časopisy, reklamní letáky, sešity, knihy (zbavené vazeb), krabice, kartón, papírové sáčky, aj. Naopak do modrého kontejneru nepatří papír, který je mokrý, mastný nebo jinak znečištěný, použité plenky nebo hygienické potřeby, aj.
  • (3%) Plasty – Pro sběr plastů je určen žlutý kontejner. Je určený pro tento odpad – sešlápnuté PET láhve od nápojů, sáčky, kelímky, obaly a fólie z plastů, polystyrén, obaly od mléka a džusů (tzv. tetrapack). Tento kontejner není určený pro obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek, mastné obaly se zbytky potravin nebo čistících přípravků, aj.
  • (3%) Sklo bílé – Bílé sklo bývá často sloučeno s barevným do jednoho zeleného kontejneru, avšak existují i samostatné kontejnery na bílé sklo – ty jsou pak bílé.
  • (1%) Sklo barevné – Pro sběr skla je určen zelený kontejner. Do zeleného kontejneru patří láhve od nápojů, skleněné střepy, skleněné nádoby. Zelený kontejner neslouží pro odkládání keramiky, porcelánu, zrcadel, aj.
  • (3%) Kovy – Pro výkup kovů je možné navštívit sběrný dvůr.
  • (pod 1%) Nápojový karton – Na nápojový karton se používá oranžový kontejner

Elektrotechnické výrobky

Při výrobě elektronických zařízení se používá měď, stříbro a zlato. Tyto kovy je možné z použité elektroniky znovu získat a použít je na výrobu zařízení nových. Se vzrůstajícími požadavky po těchto zařízeních roste také poptávka po těchto kovech.

Naprostou většinu vysloužilých elektrotechnických výrobků je možné vrátit zpět prodejci. Součástí prodejen elektrospotřebičů jsou naprosto běžně kontejnery na oddělený sběr baterií, světelných zdrojů (zářivek, výbojek) a nově také drobných elektrospotřebičů. Většina prodejců takzvané bílé techniky, tedy kuchyňských elektrospotřebičů jako jsou myčky, ledničky, sporáky nabízí odvoz a likvidaci vysloužilých spotřebičů. Financování systému sběru a recyklace těchto výrobků je zajištěno systémem výběru „recyklačních poplatků“, které se připočítávají k ceně výrobků nových. Přímo na recyklaci televizorů, byla v roce 2010 zveřejněna studie na www.asekol.cz. V následující tabulce je možné vidět úsporu surovin při výrobě nových zařízení z recyklovaných materiálů:

Úspory při recyklaci televizorů, zdroj: asekol.cz
Úspory při recyklaci televizorů, zdroj: asekol.cz

Označení odpadu

Typ odpadu je rozpoznatelný dle následujících značek:

Používané recyklační značky
Používané recyklační značky

Svoz odpadu

Smíšený odpad je svážen na skládky a do spaloven odpadu. Zde končí většina odpadu. Ze smíšeného odpadu je potřeba odstraňovat vzduch, který napomáhá tvorbě výbušných plynů. Skládky jsou zakrývány zeminou, vznikají umělé kopce – např. v obci České Libchavy.
Jedna z našich největších spaloven, Malešická spalovna, neustále aplikuje nová technologická vylepšení (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1459760-malesicka-spalovna-bude-vypoustet-mene-emisi), avšak míra znečištění, kterou produkuje je stále dlouhodobě neúnosná. Jak sama Pražská rada Občanského fóra sděluje na stránkách spalovny (http://www.ecn.cz/malesice/daofc.htm):

Spalovna vznikla jako zjednodušené řešení havarijního stavu v zacházení s odpadem v Praze, k němuž došlo dlouhodobým zanedbáváním koncepčního řešení. Význam recyklace v současné době, kdy ceny surovin a energií v celém světě stoupají, roste. To, že cenová politika u nás není v oblasti druhotných surovin příznivá, není dostatečným argumentem. Tento stav je nutno co nejdříve změnit.

Dále také uvádějí postupy zacházení s odpady v Praze:

  • Omezovat produkci odpadu na nejmenší míru
  • Separovat a maximálně využívat odpad zpět pro průmysl
  • Tepelně zpracovávat (např. spalovat) pouze nerecyklovatelný odpad
  • Nezávadným způsobem skládkovat nevyužitelný odpad

Tříděný odpad je z kontejnerů vyvážen do třídíren, kde probíhá další separace odpadu.

Třídění odpadu

V rámci této rešerše jsem navštívil připravovanou třídírnu odpadu (podpořenou dotací EU), která ke zpracování odpadu používá následující postup:

Oddělení kovů elektromagnetem
Oddělení kovů elektromagnetem
  1. Odpad je z kamionu vysypán na dopravník
  2. Oddělení kovů elektromagnetem
  3. Šachta natáhne lehký odpad, na dopravníku zanechá sklo
  4. Ruční třídění
Podtlakový separátor
Podtlakový separátor

Používá se také například technika třídění odpadu pomocí automatického optického rozpoznávání za použití trysek.

Optické rozpoznávání a následné třídění
Optické rozpoznávání a následné třídění

Roztříděný materiál je lisován a prodáván k dalšímu zpracování.

Nejdůležitější informací z této části textu je procentuální složení odpadu a množství bioodpadu, který lidé vyhazují společně s smíšeným odpadem do kontejnerů. Možnostmi recyklace bioodpadu se zabývá další část rešerše.

Recyklace bioodpadu

V předchozí části rešerše bylo uvedeno složení odpadu, kde bioodpad zabíral v průměru kolem 35% odpadu. Tento odpad je možné omezit a celkově tak vylepšit celý proces následného zpracování odpadu. Bioodpad nemusí přijít na skládky, nemusí být spalován, lze jej využít v kompostech, ze kterých zpětně získáváme výživnou půdu, nebo v bioplynových stanicích pro zisk bioplynu, který se skládá ze 60 – 80% čistého metanu. Bioplyn nemá tak vysokou výhřevnost jako zemní plyn, ale stále větší než např. svítiplyn. Z pohledu spotřebile může recyklace bioodpadu probíhat svépomocí, dnes již však lze zajistit i svoz bioodpadu podobně jako tomu je u odpadu smíšeného.

Kompostování

Kompostování je biologická metoda využívání bioodpadu (BRKO), kterou se za kontrolovaných podmínek aerobních procesů (tj. za přístupu vzduchu) a činností mikroorganismů přeměňuje bioodpad (BRKO) na kompost. Při kompostování hraje důležitou roli surovinová skladba, přesněji poměr uhlíku a dusíku (C:N), dostatečné množství strukturního materiálu, které dovolí přístup kyslíku, přítomnost mikroorganizmů a vhodná vlhkost kompostu.

Domácí kompostování

Domácí kompostování je z hlediska legislativy považováno za předcházení vzniku odpadu. Z hlediska hierarchie odpadového hospodářství je předcházení vzniku odpadů na prvním místě a mělo by být upřednostňováno. K tomu slouží programy na podporu domácího kompostování vedené většinou obcí či městem. Podle mínění některých autorů je na vesnicích málo ekonomické zavádět centralizovaný systém separace a je výhodnější vychovávat obyvatele https://cs.wikipedia.org/wiki/Domác%C3%AD_kompostován%C3%AD.

Teoreticky je možné kompostovat všechny organické látky, ovšem u některých materiálů (dřevo, kosti) je i s ohledem na dobu rozkladu vhodnější jiný způsob degradace. Ideální materiál je poměrně vlhký a snadno podléhající humifikaci. Nicméně při větším množství trávy a vařených kuchyňských zbytků bývá doporučováno tyto materiály smíchat s hrubším materiálem. Výsledkem hromadění materiálu, jenž snadno podléhá rozkladu, například vlhké trávy, bývá nežádoucí zápach, silné zvýšení teploty a převaha anaerobních procesů hnití. Proto bývá doporučeno smísení s méně vlhkým materiálem, jenž se hůře rozkládá, jako je sláma, shrabané suché listí a také s již vyzrálým kompostem nebo zeminou. Smísením jsou také do substrátu přidány potřebné mikroorganizmy a drobní živočichové. Do kompostu není považováno za vhodné přidávat materiály, které jsou chemicky ošetřeny (především fungicidy a insekticidy), například slupky koupeného ovoce, především tropického. Rostliny, které jsou napadeny chorobami, jenž způsobují infekce rostlin během vegetace není doporučeno kompostovat, aby nedošlo k šíření patogenů.

Při kompostování je třeba zajistit kontakt kompostu s půdou ve spodní části, kompostér by měl být umístěn ve stínu, nebo polostínu a zakryt stříškou proti větru a dešti, ale podle potřeby, počasí, místa, a povahy kompostovaného materiálu, by měl být v některých případech i zavlažován.

V prodeji je tzv. urychlovač kompostování, který může být aplikován na začátku a v průběhu kompostování pro urychlení zrání kompostu. Je doporučováno obsah kompostu provzdušňovat a jako jedna z důležitých zásad se uvádí, že:„ze špatných surovin nemůže být dobrý kompost“. Zralý kompost lze poznat podle struktury materiálu, organické zbytky se změní na substrát podobný kypré zemině.

Existuje i alternativa kompostů přímo do bytů a domácností – tzv. vermikompost. Vermikompost je způsob rozkladu organického odpadu na použitelnou hmotu s využitím žížal. https://en.wikipedia.org/wiki/Vermicompost

Projekt stavby kompostu
V říjnu 2015 jsem se pustil do stavby vlastního kompostu, který slouží komunitnímu centru Lesnická.cz. Kompost byl postaven s ohledem na skutečnost, že v komunitním centru často vaříme ze základních surovin, jejichž slupky a odkrojky jsou vhodné do kompostu. V našem případě se po oddělení bioodpadu snížilo množství smíšeného odpadu na 50%. Zemina se nám velmi hodí pro pěstování plodin ve vnitrobloku, do kterého je jinak složité dovážet zeminu z jiných míst. Další pozitivní přínos je snížení potřeby vynášet odpadky z koše na smíšený odpad do kontejneru. Velmi důležitým faktorem, se kterým je v ekonomicko-ekologickém pohledu také nutno počítat, je lepší pocit všech, kteří se na recyklaci bioodpadu podílejí. Cena kompostu nepřesáhla 600Kč, stavba kompostu zabrala 3 hodiny – nejde o žádný složitý proces.

Kompost je sestaven ze 4 obvodových palet a dřevěného víka. V další verzi přidám vnitřní pletivo na ochranu před hlodavci. V plánu je umožnit ostatním obyvatelům domu umožnit využívat kompost také – chystáme se postavit další kompost a přeházet aktuální obsah starého kompostu do nového a provzdušnit tak kompostovanou směs.

Kompost ve vnitrobloku domu Lesnická 6
Kompost ve vnitrobloku domu Lesnická 6

Komposty již lze i zakoupit v eshopech – viz. např. http://www.mamtechnika.cz/kompostery

Komunitní kompostování

Komunitní kompostování je kompostování, na kterém se podílí skupina lidí (komunita, domovní blok, zahrádkářská kolonie) s cílem využít svůj vlastní bioodpad a získaný kompost využít co nejblíže místa vzniku. Způsob komunitního kompostování je upraven novelou zákona o odpadech (Zákon 314/2006 Sb., kterým je novelizován zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech). Komunitní kompostování může provozovat několik domácností žijících v sousedství, kolektiv zaměstnanců podniku, škola apod. Úspěšně se komunitní kompostování rozvíjí např. ve Velké Británii díky aktivitám Komunitní kompostovací sítě nebo ve Švýcarsku. Komunitní kompostéry jsou vhodným zařízením pro místa, kde kompostování probíhá na veřejném prostranství. Uzavřený kompostér by měl být zabezpečen proti potkanům a jiným hlodavcům, jenž by mohli proniknout k odpadu. Kompostér by měl být umístěn na zastíněném místě blízko obytných budov, přibližně však ve stejných podmínkách, jako nádoby s odpadem, kvůli případným pachům.

Výhodou pro členy komunity využívající společné zařízení je snížení nákladů na pořízení jednotlivých částí zařízení. Nevýhodou je jejich společné vlastnění a rozdělení nákladů na údržbu. Účastníci projektu získávají zdarma kompost pro svoji potřebu. Pro obec se snižují náklady na svoz a likvidaci části odpadu. Velkou výhodou je komunitní kompostování pro skládkování odpadu, protože organické složky komunitního odpadu mohou změnami objemu během skládkování narušovat těsnost skládky a následně způsobit únik toxických výluhů do spodní vody. Omezení bioodpadů tak nejen sníží náklady za svoz a likvidaci odpadu, ale mimo jiné učiní nakládání s odpady bezpečnějším.

V ČR jsou obce, které mají v úmyslu provozovat systém komunitního kompostování povinny vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou je stanoven systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu.

Průmyslové kompostování

Při průmyslovém (komunálním) kompostování se bioodpad zpracovává v centrálních kompostárnách, aerace je ve větší míře realizována mechanizovaným překopáváním pomocí překopávačů. Aeraci lze také zajistit nucenou aerací, kdy je výměna vzduchu do kompostovaného materiálu zabezpečena vháněním či odsáváním vzduchu.

Bioplynové stanice

Bioplyn je směs organických plynů. Ty vznikají rozkladem každé organické hmoty působením bakterií, kvasinek a hub za nepřítomnosti kyslíku.
Ve fermentačních nádobách se uloží organické materiály bez přístupu vzduchu. Ty při fermentaci produkují bioplyn (s vysokým obsahem metanu). Tento je následně využit jako palivo k výrobě elektřiny. Kromě ní je výstupem také teplo v podobě horké vody.
Samotné palivo (např. kukuřičná siláž , řepné řízky a kořínky) je uloženo ve skladech a dostatečně překryto těsnícím materiálem. Samotné fermentory (nádoby, v nichž dochází k produkci bioplynu) jsou pod střechou a tím utěsněny. RÚ cenovým rozhodnutím stanovuje pro elektřinu vyráběnou spalováním bioplynu v bioplynových stanicích výkupní cenu a zelený bonus (pro kategorie bioplynových stanic AF, AF1 a AF2). Výkupní cena pro rok 2014 činí 3,04 – 4,12 Kč / kWh (režim tzv. zelených bonusů stanovuje 1,98 – 3,06 Kč / kWh). – http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/bioplyn.html

Zařízení o instalovaném výkonu 526 kW umístěné pod úpatím Brd na okraji obce Číčov poblíž Spáleného Poříčí umožňuje celoroční produkci elektřiny pro více než 1 000 domácností. V případě Číčova je „palivem“ hovězí kejda a energetické plodiny. Ty při fermentaci produkují bioplyn s vysokým obsahem metanu. Tento je následně využit jako palivo k výrobě elektřiny. Kromě ní je dalším výstupem teplo v podobě horké vody. – http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/bioplyn/bioplynova-stanice-cicov.html

Podpora životního prostředí

Na světové konferenci v Rio de Janeiru se všechny země Evropské unie i další vyspělé státy dohodly, že posílí ochranu atmosféry snížením obsahu skleníkových plynů. Česká republika se také zavázala v Přístupové smlouvě k EU zvýšit podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů do roku 2010 na úroveň 8%. Ke konci roku 2005 byl na úrovni 3,9%.

V roce 2005 vešel v platnost zákon 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Tento zákon vytváří a upravuje podmínky pro zvýšení počtu zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Jeho hlavním přínosem a cílem je:

  • Podpořit využívání obnovitelných zdrojů a zajistit trvalé zvyšování jejich podílu,
  • Docílit do roku 2010 8% podílu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny a po roce 2010 tento podíl nadále zvyšovat,
  • Šetrně využívat přírodní zdroje.

Bioplynová stanice akciové společnosti Meclovská zemědělská v rozhovoru uvádí: Výstavba bioplynové stanice o rezervovaném výkonu jedné megawatty stála kolem 86 milionů korun, z toho 22,5 milionu korun je přislíbeno společnosti zpátky jako dotace díky podpoře z Programu rozvoje venkova. Návratnost investice podle ředitele Hány bude asi osm let. Dále uvádí, že stavba stanice využije 50% energie a tepla z kejdy, hnoje a senáží, které by jinak neměli jak použít. Není potřeba stavět hnojiště, eliminuje se zápach a zlepší se ekonomika podnika. Ekonomika a ekologie jde opět ruku v ruce.

Výhody bioplynu

  • Výroba bioplynu všeobecně dobře přijímána
  • Výroba bioplynu je považována za trh budoucnosti
  • Z výroby těží zemědělci, obce a obyvatelé – viz. např. http://biom.cz/cz/odborne-clanky/motivaci-bylo-zpracovat-odpady
  • Bioplyn je alternativním zdrojem, který je obnovitelný
  • Vedlejším produktem při výrobě je kvalitní hnojivo, které nemá negativní vliv na životní prostředí
  • a další

Závěr

Rozvoj výpočetních zařízení a jejich softwaru dnes umožňuje rozeznávat jednotlivé druhy odpadků ve vysoké rychlosti – viz. Optické rozpoznávání. Rozpoznávání není dokonalé, avšak algoritmy se stále zlepšují. Odstranění potřeby ručního třídění a plná automatizace provozu by v budoucnu mohla umožnit snažší rozmach třídíren odpadu. Technologie automobilů řízených počítačem je na vzestupu – viz. Tesla Model S. Do budoucna se dá očekávat, že by svoz odpadu mohl probíhat bez zásahů člověka. Ať už však vymyslíme jakýkoliv systém zpracování odpadu, nikdy nebudeme schopni udržitelného rozvoje, pokud nebudeme přemýšlet nad zodpovědným chováním a nebudeme ho aplikovat. Je třeba se zaměřit na to, co ve světě kolem nás chceme vidět. Mnohdy je nejtěžší právě změna – jak jste mohli vidět, stavba kompostu zabrala chvíli a pokud nemáte možnost kompost postavit, jsou zde alternativy. Zvyšující se povědomí o biodpadu a zodpovědném zacházení s odpadem je v posledních letech znatelné, stále však máme mnoho rezerv, na které se však také dá pohlížet jako na velké příležitosti.