Pokud chceš přežít, pak musíš vydělat peníze a čím víc jich vyděláš, tím lépe. S tím přichází honba za společenským postavením. Chceme být nadlidmi a ne jen těmi ubohými troskami, které se snaží každým možným způsobem zakrýt jací doopravdy jsou. Koupíte si příručku, ve která vám někdo slibuje, že vyděláte ohromné množství peněz, pokud budete dodržovat 5 zásad, které kniha nabízí. Nebo další knihu, po jejímž přečtení se stanete člověkem, který bude uctíván jako guru. A vy tomu věříte. Tyto knihy vám mohou pomoci, ale pouze v ten okamžik, kdy je pouze nečtete (a to neplatí pouze u knih tohoto typu), ale také o získaných poznatcích reflektujete. Přečtěte kousek. Jděte ven a přemýšlejte. Nefunguje to tak, že tím, co přečtete, přepíšete svoje vědomí a najednou jste někdo jiný. Cesta ke změně vede přes vaše vlastní vědomí. Utřiďte své myšlenky. Nenechte si udělat z vaší hlavy náletovou louku, která tím, že do ní neustále vstřebáváte další a další informace nevytváří vyrovnanost, ale chaos, který následně vede k depresím z toho, že vysněného stavu nemůžete dosáhnout. Stejně tak jako se dům staví od základů a pak stojí po léta, tak i vy musíte začít tímto způsobem – tvorbou rámce, do kterého budete informace vkládat.  Jelikož jinak je to pouze chaotický shluk informací. Ano…cítíte to? Já ano. Cítím se asi tak, jak se musí cítit ti, jejichž díla jsem zde “pomlouval”. Taky vám tu něco cpu, ale otázkou je, zda nečtete jen písmenko po písmenku jako v první třídě, ale už se nedokážete soustředit na jejich význam v podobě slov a vět. “Musím si přečíst tohle a pak tohle…to mi pomůže.” Jo, taky si to občas říkám. Více než často. Není to ale v tom. Je to v tom, že cítím, že mi pořád něco chybí a hledám tak spásu. Proč si myslíte, že by se mi líbila další ekonomická recese? Velká recese. Prostě bych měl šanci začít znovu, ale sám v tom opět cítím to, že když nejsem schopen se sám se sebou vypořádat teď, tak potom to nedokážu nikdy. A možná to taky není pravda. Možná to, čeho chci dosáhnout je jen něco, co bych ve chvíli recese vůbec nepotřeboval. Chci umět hrát na klavír, kreslit, programovat, vařit, dodržovat svá pravidla, správně jíst a tak dále….ale není to jen to, že tohle chce většina? Takové kolektivní touhy? Ještě přidám něco. Chci běhat – a to nejlépe každý den! Ooohhh, teď jsem tomu dal. Nechcete tohle náhodou taky? Jo, prostě chci být ideálem společnosti. Chci být prostě někdo lepší, protože jsem lama a neustále vidím ty lidi na billboardech a v televizi a vůbec jim nepřisuzuju takové vlastnosti jaké mám já. Oni jsou dokonalí. Hovno! Jsou to taky lidi a je dost možný, že bychom je strčili do kapsy. Sakra člověče. Přestaň se trápit. Máš na to. Jsi to ty. Jen ty sám musíš vědět, že něco dokážeš. Ty sám si musíš srovnat ve své hlavě co chceš. Priority. Kdo seš? Kam jdeš? Máš na to! Mysli!