Neustále o něčem sníme, chceme něčeho dosáhnout, chceme umět kreslit, běhat, zpívat, hrát na hudební nástroj. S výčtem činností bych mohl pokračovat dál. Chceme, ale chceme to hned. Budeme radši roky hledat nejkratší cestu namísto toho, abychom se po nějaké cestě vydali. Jaktože když jsem přečetl tolik knih, jaktože se nic nezměnilo? Nejde mi to? Nemám na to talent? Blbost. Prostě to není o čtení knih, není to o tom, že si koupíte boty na běhání, který vás i svojí cenou přesvědčily o tom, že s nimi prostě budete běhat jako Emil Zátopek. Myslíte si, že svých výsledků dosáhl právě díky své obuvi? Boty jsou právě ta snažší cesta. Je to ale ta, kterou vidíte krásně vyzdobenou růžovým listím a vábí vás na ní její líbivá melodie. Tahle cesta má na svém začátku ceduli, které si ani nevšimnete. Je zarostlá mechem, avšak to je pouze povrchová úprava, která vypadá přírodně a nevinně. Pod mechem je několik ochranných vrstev přes které se dá prohlédnout pouze vaším vlastním uvědoměním. Vlastně ani nezáleží na tom, když vám řeknu, co tam je napsaného. Je tam znak kruhového objezdu a nápis Konzum. Jdete po ní a vidíte spoustu dalších odboček s podobnými cedulemi, avšak všechny tyto cesty jsou kruhovými objezdy které se vracejí zpět na původní cestu. Cestu jménem: vydělat a dřít se u toho jak debil, přitom bejt pořád naštvanej, že po vás někdo chce něco, co vlastně vůbec dělat nechcete, ale bojíte se, že kdyby jste něco řekli, tak ztratíte práci, nenajdete si jinou a budete se muset vzdát něčeho, co vlastně vůbec nepotřebuje. Avšak to, že to není potřeba si většinou ani neuvědomíte – chcete to, musíte to mít. Pak tyhle vydělaný peníze strčit do něčeho, o čem jste přesvědčeni, že to změní váš život. Že už nebudete muset chodit po doktorech (mimo jiné právě kvůli depresi z práce), protože budete přírodní alfa samci a sexbomby z časopisů, ze kterých zdraví jenom srší (aneb ještě, že máme photoshop). Nebudete muset řešit peníze, jelikož s novou publikací, kterou si přečtete, budete nad věcí a budete rozumět tržní politice natolik, že už nikdy nebudete muset hnout prstem. A budete svůj zadek vozit v nejnovějších vozech Lamborghiny – a to ještě v takových, které vám budou vyrobeny na míru zdarma, jelikož je to pro tuto firmu čest někomu tak významnému poskytnout takovou službu. Teď otázka…veříte tomu, nebo tomu chcete věřit, protože nemáte nic jiného než tuto ideu? Ideu dokonalosti. Přesně jak by řekl Tyler Durden: “Koupil jsem si moc pěknou sedačku, která vyjadřovala moji osobnost a doplňovala se s okolním vybavením. Jo měl jsem sedačku a řekl jsem si, že tohle už mám za sebou…mám to vyřešený. Další krůček k dokonalosti.” No a jeho alter ego mu na to řekne: “Sebezdokonalování je onanie, přestaň se snažit stát dokonalým. Příjmy to kým jsi a nesnaž se být někým jiným. Někým koho ani neznáš, člověkem, jehož vlastnosti jsou vysněné společností. Ideálním člověkem. Stop being perfect! Fuck that!” Tyhle kruhy jsou zapeklitá věc.