Děj se ovšem odehrává ve Spojených státech v polovině šedesátých let. Hrdinkou je svérázná československá emigrantka Selma Ježková, které hrozí brzká slepota. Sama emigrovala do Států, aby tu zajistila oční operaci synovi, postiženému dědičnou chorobou. Selmu obklopují dobří lidé, přesto však zůstává ve svém údělu sama. Potíže překonává zejména díky vášni k muzikálu. S amatéry zkouší a často pak muzikálová čísla v představách přenáší do reálného prostředí, v němž se pohybuje. Dominantou filmu, který podobně jako snímek Prolomit vlny řeší téma sebeobětování, zůstává výkon islandské zpěvačky Björk, která se zde se svou výjimečnou rolí zcela identifikovala. Dokumentární způsob snímání pomocí ruční digitální kamery tvoří pak zvláštní a často diskutovaný kontrast k žánru melodramatu a muzikálu. Jedněmi obdivovaný, druhými odmítnutý film si odnesl z festivalu v Cannes obě hlavní ocenění – Zlatou palmu a navíc hereckou cenu pro Björk. (oficiální text distributora)

Při sledování tohoto snímku jsem se zamiloval do charakteru Selmy, která je ztělesněním člověka žijícího pro své dítě, člověka, který je silný a který překonává sám sebe a svou chorobu. Nebyl jsem však schopen sledovat film bez přestávek, jelikož v určitých chvílích se mi už dál nechtělo prožívat se Selmou trápení, která zažívala.

Filmy jako jsou tyto bych promítal v obchodních centrech. Nejen pro ostatní, ale i pro sebe – pro připomenutí reality a toho, na čem opravdu záleží.

ČSFD