Zajela do sebe dvě černá hejna ocelových ptáků. Otec, sestra, já a mladá nevlastní matka jsme se schovali ve sklepě, kde jsme zatopili v kamnech a v duchu se modlili, abychom přežili. Když už jsme se přestali klepat, uslyšeli jsme přistávat letadlo. Už podle zvuku jsme poznali, že jde o Messerschmitt. Otevřely se hlavní dveře do domu, kroky nad námi se zvučně rozléhaly a my se opět třásli hrůzou. Našel nás. Přišel k nám a povídá: “Nemáte kočky, chtěl bych boty z kočky.”